Zemřel profesor Zbigniew Slupski

Ve středu 6. srpna 2020 po krátké nemoci zemřel ve Varšavě Zbigniew Słupski (narozen 3. června 1934), významný český a polský sinolog, bývalý pracovník Orientálního ústavu Československé akademie věd a profesor Varšavské univerzity.
Profesor Słupski pocházel z polské rodiny, ale narodil se Ostravě, kde jeho otec vlastnil krejčovský salón. S rodiči pak žil v polském Těšíně, kde vychodil i gymnázium. Po roce 1948 se jeho „velkoburžoazní původ“ stal překážkou ke studiu na vysoké škole, a proto po skončení gymnázia odešel pracovat v dělnické profesi. Roční praxe mu vynesla „vylepšení“ rodinného původu a doporučení dělnického kolektivu ke studiu. V letech 1952–1957 absolvoval sinologii na Univerzitě Karlově v té době realizovanou v rámci oboru „jazyky a dějiny Dálného východu“. Roku 1965 Zbigniew Słupski obhájil doktorskou (v té době „kandidátskou“) práci pod vedením Jaroslava Průška a v jeho týmu pak také pracoval jako vědecký pracovník v Orientálním ústavu. (V Orientálním ústavu již v době studií pracoval jako knihovník s úkolem katalogizovat čínské knihy v Lu Xunově knihovně.) S nástupem normalizace neprošel prověrkami, a nesměl proto dál působit jako vědecký pracovník v Československé akademii věd. Roku 1973 se se svou manželkou a také sinoložkou Terezou Lechowskou vystěhoval do Varšavy, kde začal působit na univerzitě. Až do odchodu do důchodu tam pak přednášel dějiny čínské literatury a čínskou filosofii.

Profesor Zbigniew Słupski věnoval velké úsilí výchově polských studentů a rozvoji sinologie v Polsku, kontakt s československými kolegy však udržoval i nadále, i když před rokem 1989 pouze neoficiální. V době normalizace jej profesor Průšek, který v té době v Československu nesměl publikovat, přizval k přípravě přepracované verze Slovníku spisovatelů Asie a Afriky pro mezinárodní veřejnost (1978). Po r. 1990 profesor Słupski obnovil externí spolupráci s Orientálním ústavem, stal se členem redakční rady časopisu Archiv orientální a začal spolupracovat s Univerzitou Karlovou. Několikrát přednášel v tehdejším Ústavu Dálného východu a přijížděl na mezinárodní konference pořádané Mezinárodním sinologickým centrem Chiang Ching-kuovy nadace. Společně s Olgou Lomovou napsal pro nakladatelství Karolinum dva díly učebnice dějin čínské literatury se zaměřením na starověk (2006, 2009).

Od dob studií se profesor Słupski zajímal o čínskou literaturu, postupem času se však stále víc obíral také filosofií, zejména konfuciánstvím. Ve vědecké práci navázal na dílo Průška, jehož některé myšlenky, původně formulované obecně a zkratkovitě, rozpracoval a zpřesnil v konkrétních analýzách. V promyšlených rozborech významové výstavby, jazyka a stylu děl čínské literatury popsal a západnímu čtenáři přiblížil čínskou narativní tradici. Jeho odborné studie na toto téma prozrazují schopnost do hloubky a s mnoha podrobnostmi rozkrývat různé významové vrstvy analyzovaného díla a prostřednictvím toho ukázat složitost obsahů skrývajících se za zdánlivě jednoduchým prvoplánovým sdělením. Na tomto základě přesvědčivě doložil komplexnost čínské prózy, která byla na Západě dlouho považována za „nedokonalou“ ve srovnání s klasickými díly evropské literatury.
Zbigniew Słupski se nejprve pod vlivem Jaroslava Průška zaměřil na literaturu první poloviny 20. století a napsal disertační práci o díle spisovatele Lao She (1899–1966). Monografie, kterou na tomto základě publikoval (1966), se stala jednou z prvních monografií věnovaných tomuto velikánovi moderní čínské literatury a zařadila Zbigniewa Słupského po bok mezinárodně uznávaných sinologů se zaměřením na čínskou literaturu meziválečného období. K moderní literatuře publikoval ještě kratší studie, z nichž některé se také týkají Lao Sheho díla (1964, 1973, 1976, 1978, 1991). Jako respektovaný odborník na moderní čínskou literaturu se profesor Słupski stal hlavním editorem a přispěvatelem 2. dílu kolektivní evropské publikace Selective Guide to Modern Chinese Literature. Svazek věnovaný povídce opatřil přehledovou úvodní statí, v níž uplatnil i svoje poznatky týkající se specifičnosti čínského narativu (1988, česky 2018).
Zbigniew Słupski se však víc zajímal o tradiční literaturu a kulturu staré Číny. Od Lao Sheho se obrátil k Wu Jingziovu román z poloviny 18. století Ru lin wai shi (Neoficiální historie konfuciánů; česky známé jako Literáti a mandaríni). V rozsáhlé, původně polsky a posléze anglicky publikované studii (1979, 1989), podal originální interpretaci díla založenou na detailním literárním rozboru románu. Přesvědčivě zde doložil, že tento klasický román není pouhým sledem zábavných anekdot s podtónem kritiky mravů, jak se obecně soudilo, ale že jednotlivé, často komické scény, jsou mezi sebou rafinovaným způsobem propojené do jednoho celku, jehož prostřednictvím autor nabízí čtenáři závažnou reflexi morálních hodnot, včetně zamyšlení nad možností nápravy společnosti nacházející se v krizi, a přináší i prvek autobiografické introspekce.
Součástí Słupského rozboru Ru lin wai shi je důraz na aktivní roli čtenáře, od něhož se očekává, že konstruuje smysl čteného textu v souladu s konvencemi a literární tradicí předpokládající přítomnost zašifrovaného sdělení. Aktivní čtení v rámci této tradice předpokládá hledání skrytých významů, které se čtenáři otevírají s tím, jak se pohybuje textem nejen lineárně, od začátku do konce, ale především propojováním jednotlivostí napříč prostorem celého díla. Podobný postup uplatnil ještě v rozboru a rozklíčování složitých významů v povídkách v klasickém jazyce od spisovatele konce 17. století Pu Songlinga (1999). Počátky čínské narativní tradice založené na předpokladu aktivního čtenáře schopného vysledovat implicitní souvislosti mezi jednotlivostmi a dešifrovat skryté významy, profesor Słupski spojuje se starověkou historiografií. Té také věnoval několik kratších studií (1998; Shiji, 2007; Zuozhuan, 2001) a své poznatky posléze zohlednil v několika přehledových publikacích k dějinám čínské literatury, které psal ve spolupráci s kolegy a publikoval je v češtině a polštině (1989, 2004, 2006, 2009).
Zbigniew Słupski je také autorem nepříliš rozsáhlého překladatelského díla. Své překlady koncipoval v návaznosti na své vědecké dílo, vycházel z detailního rozboru jazyka a stylu předlohy, a ty se pak snažil adekvátním způsobem transponovat do cílového jazyka ve snaze v maximální možné míře přiblížit čtenáři díla čínské literatury v jejich autentické podobě. Mistrně přeložil do češtiny Lao Sheho povídky (1962, ve spolupráci s Jarmilou Häringovou) a polsky vydal výbor Pu Songlingových povídek (2012) psaných v klasické čínštině bohaté na intertextové reference, hříčky a zašifrovaná sdělení. Řadou menších překladů přispěl do polských antologií čínské literatury určených především studentům (1995, 2004).
Vedle literatury se Zbigniew Słupski zabýval také čínskou filosofií, zajímala ho zejména konfuciánská etika. Tématu se poprvé dotkl v analýze Wu Jingziova románu, přednášel o něm studentům i kolegům na Varšavské univerzitě a publikoval kratší studie v polštině a češtině ke konceptu „obřadnosti“ li (2006, 2009). Postupem času začal systematicky zkoumat i další klíčové pojmy Konfuciova učení a pracoval na knize, která by je přiblížila v kontextu starověké Číny a v komparativní perspektivě. Toto dílo už bohužel zůstalo nedokončené.
Ve svých odborných publikacích Zbigniew Słupski vážil každé slovo a vyhýbal se módním trendům a uspěchaným generalizacím. Když po mnoha letech pobytu a práce v Polsku začal znovu psát v češtině, jeho jazyk v sobě nesl zvláštní noblesu, která se v běžné češtině odborných textů v současnosti vytrácí.
Profesor Słupski přistupoval s velkou vážností k pedagogické práci. Mnoho času věnoval přípravě přednášek a seminářů, vedení a opravování studentských prací. Pedagogickou práci považoval nejen za součást přípravy konkrétních studentů na budoucí povolání, ale především za svůj příspěvek širšímu dílu pěstování oboru sinologie. Způsob, jakým promýšlel toto poslání, se promítá i do jeho pozoruhodné vzpomínky na profesora Jaroslava Průška a jeho dílo (2006).

Olga Lomová

Vybraná literatura

(řazeno chronologicky; další podrobnosti viz zde, ani zde však není bibliografie úplná)

  • LAO ŠE. Konec slavného kopiníka: povídky. Překlad Jarmila Häringová a Zbigniew Slupski. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. The Work of Lao She During the First Phase of His Career (1924 to 1932). PRŮŠEK, Jaroslav, ed. Studien zur moderne Chinesischen Literatur. Berlin, 1964.
    SŁUPSKI, Zbigniew. The evolution of a modern Chinese writer: an analysis of Lao She’s fiction with biographical and bibliographical appendices. Praha: Orientální ústav, 1966.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. The World of Shih T´o. IN: Asian and African Studies IX (1973), s. 11–28.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. Some Problems of Typological Analysis in Modern Chinese Fiction. IN: Etudes d´Histoire et de Litterature Chinoises offertes au Professeur Jaroslav Průšek. Paris: Bibliotheque de l´Ínstitut des Hautes Etudes Chinoises, Vol. XXIV, 1976, s.143–153.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. Some Points of Contact between „Ru Lin Wai Shi“ and Modern Chinese Fiction. In: MALMQUIST, Nils G. D. Modern Chinese Literature and Its Social Context. Nobel Symposium 32. Stockholm: Almqvist och Wiksell, 1978, s. 123–139.
  • PRŮŠEK, Jaroslav, ed. a SŁUPSKI, Zbigniew, ed. Dictionary of Oriental literatures: East Asia. Tokyo: Charles E. Tuttle Company, 1978. (Nové vydání Routledge 2006). Díl I, East Asia.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. Ju-lin wai-shih: Próba analizy literackiej. 1. wyd. Warszawa: Wydaw. Uniw. Warszaw., 1979. 204 s. Rozprawy Uniwersytetu Warszawskiego. Dissertationes Universitatis Varsoviensis; 149.
  • SŁUPSKI, Zbigniew, ed. A selective guide to Chinese literature 1900-1949. Volume II, The short story. Leiden: E.J. Brill, 1988. xiii, 300 stran.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. „Three Levels of Composition of the Rulin Waishi.“ Harvard Journal of Asiatic Studies 49, no. 1 (1989), s. 5–53.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. Szkice O Literaturze Chińskiej. Warszawa: na zlec. Wydziału Neofilologii UW, 1989.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. The New and the Traditional in Modern Chinese Literature: Reflections on the Short Story „when I Was in Xiacun Village“ by Ding Ling. Rocznik Orientalistyczny, T. 47 (1991), č. 2, s. 125–130.
  • Kałużyńska, Irena, Joanna Markiewicz, and Zbigniew SŁUPSKI. Współczesne Opowiadania Chińskie: Antologia. Warszawa: Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego, 1995.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. On the Origins of Chinese Historiography. Archiv orientální 66. (1998), č. 4, s. 66 (1998,) č. 4, s. 295–302.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. Glosses on the Reading of the Long-Motif Texts in Pu Songling’s Liaozhai Zhiyi. Archiv orientální 67 (1999), č. 2, s. 249–256.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. The Literary Structure of the Chunqiu and Zuozhuan. Archiv orientální 69 (2001), č. 1, 51–60
  • SŁUPSKI, Zbigniew, Irena Kałużyńska, and Małgorzata Religa. Wczesne Pismiennictwo Chińskie: Wybór Tekstów. Warszawa: AGADE, 2004.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. Otázky, které zůstaly nezodpovězené: Vzpomínka na učitele. In: DOLEŽELOVÁ-VELINGEROVÁ, Milena, ed. Jaroslav Průšek: 1906-2006: ve vzpomínkách přátel (Remembered by Friends). Praha: DharmaGaia, 2006, s. 83–92.
  • SŁUPSKI, Zbigniew a LOMOVÁ, Olga. Úvod do dějin čínského písemnictví a krásné literatury. I, Dynastie Shang až období Válčících států. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006.
  • JACOBY, Marcin, Weiming LI, Joanna POPKOWSKA, and Zbigniew SŁUPSKI. Piękno I Rytuał: Starożytne Brązy Chińskie Ze Zbiorów Chińskiego Muzeum Narodowego W Pekinie. Warszawa: Muzeum Narodowe, 2006.
  • SŁUPSKI, Zbigniew (2007). „Random Notes on the Literary Structure of Sima Qian’s Shi ji: An Essay Devoted to the Memory of Jaroslav Průšek.“ AUC Philologica 3 – Orientalia Pragensia 16: 25–30.
  • SŁUPSKI, Zbigniew a LOMOVÁ, Olga. Úvod do dějin čínského písemnictví a krásné literatury. II, Dynastie Qin a Han. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009. 190 s.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. Konfuciánství. In: ČERNÁ, Zlata a LOMOVÁ, Olga, ed. Hledání harmonie: studie z čínské kultury. Brno: Masarykova univerzita a Praha: FF UK, 2009, s. 25–34.
  • PU Songling. Opowiadania, Anegdoty, Notatki: Wybór Z Liaozhai Zhi Yi, Czyli Księgi Dziwów Spisanych W Gabinecie Pogawędek Opatrzony Posłowiem I Należytymi Przypisami. Warszawa: Wema Wydawnictwo-Poligrafia, 2012.
  • SŁUPSKI, Zbigniew. „Moderní čínská povídka a její zdroje“. In: ANDRŠ, Dušan, ed. Pohled novýma očima: pražská škola sinologie o čínské literatuře. Vydání první. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2018, s. 64–82.
Úvod > KSI > Nástěnka > Zemřel profesor Zbigniew Slupski